Vřelé pac, milá fenko, či kolego pse!

Jmenuji se Blondy J. Jantar Moravy a jsem pes plemene shih-tzu, prý značkový, asi od toho že značkuji, nevím.

Obývám velkou boudu se dvěma sluhy, kteří si myslí, že je poslouchám, nebudu jim brát iluze.

Narodil jsem se 28. ledna roku 2008 jako největší a samozřejmě nejhezčí štěně z celého vrhu ( † 26.8.2022 9:00).

Sotva jsem začal trochu ovládat packy, přišel nějakej chlápek (později páneček) a že by si mě koupil, nebo co.

No a za pár měsíců (slovy pár) si mě ještě s nějakou další slečnou (panička) odvezli kamsi do neznáma, za což jsem se jim po pár dnech odvděčil jakousi virózou, nebo jak tomu říkali.

No byli z toho úplně poděšení, a tak jsem byl znovu eskortován k tomu milému chlapíkovi, co do mě furt něco píchá, strká, ošmatlává mě a má divnou mluvu, později jsem se dozvěděl, že mu říkají veterinář. Jak říkám divnej chlápek, bacha na něj!

Chvíli mě čímsi cpali, takovej bílej a kulatej fujtajbl to byl, ale udělalo mi to celkem dobře, takže jsem byl za pár dní zase na pohodu a svěží. Jen panička z toho byla dloooooouho špatná a do dneška se o mě bojí. Co su, děcko?

Svůj štěněcí věk jsem strávil v menší boudě, ale s velkým balkonem, kde jsem objevil jednu ze svých hlavních životních kratochvílí a tou je šmírování, dnes prý se tomu říká monitoring, nebo tak nějak. Koukání kamkoliv z výšky, kde se něco děje, to je můj ráj.

Vůbec ze všech nejdůležitejších věcí v mém životě je spánek. Tohodlenc spánku, jak nemám alespoň 12 hodin denně, jsem poté vlezlý, ukňouraný a vůbec nepříjemný, ale to se stává málokdy.

Rád cestuji a jako každý hafan mého plemene jsem typem vítacího psa, který zbožňuje návštěvy a veškeré věci s tím spojené. Ne, boty a svršky nekoušu ani jinak nelikviduji, jsem totiž estét a pan opatrný.

Nesnáším vodu, kaluže obcházím a tu vodu padající zhůry bych okamžitě zakázal! Přesto všechno, jsem asi nějaké outdoorové provedení, nebo tak nějak mi to říkaj, protože vycházky do lesa zbožňuji a hlavně sníh! To vám je príma věc ten sníh. Strašně mi chutná a největší radostí jsou házené koule od pánečků - to fakt můžu.

Tak já jdu do sebe hodit nějakou granuli, dát procházku, umejt tlapky s podvozkem a hupky pěkně pánečkům do postýlky a spát.

Váš Blonďák